Canisterapie

Canisterapie

Canisterapie tedy doslova znamená příznivé působení psa na zdraví člověka.
Terapie s využitím psů (ale i jiných zvířat) je oblastí relativně novou. Teprve v 70. letech 20. století se americký psycholog Boris M. Levinson jako jeden prvních badatelů začal vážně zajímat o terapeutický efekt vztahu mezi člověkem a zvířetem, v ČR se tento druh terapie začal rozvíjet teprve v 90. letech minulého století. V DPN Opařany je canisterapie jako podpůrná psychoterapeutická metoda součástí komplexní pedopsychiatrické rehabilitace od ledna roku 2002.

 

CANIS==>pes
TERAPIE==>léčebné působení

Lásku psa přijímají děti snadněji než náklonnost lidí. Canisterapie je tedy užitečná například při navazování kontaktu s obtížně komunikujícími (emocionálně poškozenými či citově deprivovanými) klienty.

  • Psi nepředstavují způsob vyléčení, ale působí jako sociální katalyzátor, který zahajuje a podněcuje společenský kontakt.
  • Děti projevují o psa velký zájem. Velmi brzy zjistí, že jejich city opětuje, že jsou vzájemné. A to je podstatným rysem terapie. Díky vztahu se psem prožívá dítě cennou emocionální podporu. Zvyšuje se jeho důvěra ve psa a tím i důvěra v sebe. Umožňuje mu získat nový pohled na svět.
  • Pes rozvíjí fantazii a představivost. Citové potřeby dítěte - především potřebu tělesného kontaktu - mazlení a hlazení, přijímá pes velice ochotně a bezvýhradně, protože odpovídají i jeho potřebám a v odpovídající podobě je vrací.
  • Pes učí děti sociálnímu chování – příchylnosti, soucitu, ohleduplnosti, trpělivosti, respektování druhé bytosti, poskytování péče, komunikaci s jinou bytostí – slovní i mimoslovní…
  • Psi vnášejí do nemocničního prostředí nádech normality, spojení s vnějším světem
    • Nikoho nesoudí, pomáhají zmateným, rozrušeným a depresivním dětem komunikovat, vyjádřit jejich pocity
    • Dovolují převzít zodpovědnost a pečovat namísto být opečováván
    • Poskytují rozptýlení a odvádějí pozornost od nemoci a nemocniční rutiny
    • Fungují také jako výchovný prostředek
  • Pes vyžaduje péči a pozornost, která je administrativně nenařiditelná, svým chováním, věrností, povahou si ji více méně vynutí.
  • Uvádí klienta do reality. Děti mají možnost uvědomit si zákonitosti vzájemného působení – akce a reakce ve vztahu.
  • Pes rozvíjí obzory a zájmy, ukazuje možnosti do budoucna, do života. Vlastnictví psa může být nahlíženo také jako socioterapie – léčba společenstvím. Usnadňuje komunikaci v běžném životě, člověk „někam patří“.
TERAPEUT: Markéta Nedvědová
OSVĚDČENÍ:CANISINSTRUKTOR PRO OBLAST ROZVOJE OSOBNOSTI, kurs s akreditací MŠMT
NYNÍ STUDUJÍCÍna Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity, obor Rehabilitačně psychosociální péče o postižené děti, dospělé a staré osoby
KYNOLOGIEdvojnásobná mistryně republiky ve výkonu záchranných psů, vítězka Českého poháru v lavinových pracích a Českého poháru ve vodních pracích, členka Pohotovostní jednotky SAR Ministerstva vnitra pro nasazení v zahraničních záchranných misích jako záchranář-kynolog

V DPN Opařany působí při canisterapii tito psi: