Dětská psychiatrická nemocnice Opařany

Prohlídka exteriérů

Park je přístupný veřejnosti každý den od 7:00 - 20:00 hodin. Prohlédnout si jej mohou návštěvníci i bez průvodce. Je také kulturní památkou se vzácnými domácími i exotickými stromy, jejichž stáří se odhaduje i na více než 130 let.

Prohlídka interiérů

Objednejte si předem na telefonním čísle 381 204 211 – recepce. Váš požadavek bude předán průvodkyni, která se s Vámi domluví na datumu a čase prohlídky.

Prohlédnout si interiéry můžete pouze s průvodcem. Nabízíme zde informace o čtyřech kulturních památkách, včetně návštěvy bývalého jezuitského kláštera (interiéry-křížová chodba, barokní refektář, muzejní prostory, oratoř), vodárenské věže (pouze exteriér), barokní bráně Markéta, i výkladovou procházku parkem.

Přijeďte se podívat na kulturní památky do nejstarší a největší dětské psychiatrické nemocnice v České republice. Areál má krásnou klidnou atmosféru, je obklopen rozsáhlými parky a zelení, je vstřícný a přívětivý ke svým pacientům i návštěvníkům.
Nemocnice nabízí k prohlídce několik historických památek:
budovu A (bývalou jezuitskou barokní rezidenci)

barokní bránu Markétu 

vodárenskou věž (pouze exteriér)

oratoř kostela sv.Františka Xaverského 

a dále park

V prostorách budovy A najdete stálou expozici historických dokumentů a předmětů, které vás provedou historií psychiatrie v Opařanech od roku 1887 a 1924, původní kanceláří ředitele nemocnice, barokním refektářem se stropními freskami ze života sv. Františka Xaverského a umožní vstup na oratoř kostela sv. Františka Xaverského.

Památky v okolí

Milovníci Jižních Čech naleznou v těsné blízkosti Opařan mnoho zajímavých cílů. Jsou to například Stádlecký most,  kostelík sv. Rozálie u Bernartic, zřícenina hradu Dobronice, renesančně barokní města Tábor, Bechyně, Písek , Milevsko. Procházky v malebné jihočeské krajině potěší děti i dospělé. Přímo v Opařanech můžete zajít do okolních lesů  a po dlážděné lesní cestě dojít na Jezuitský vrch pod myslivnou k tzv. „obrázku Černé Madony svatotomské",  kudy se kdysi procházeli jezuité, kteří se v opařanském klášteře připravovali na kazatele a misionáře.

Přijeďte na návštěvu do areálu a poznejte příjemnou historickou atmosféru této lokality.

Areál nemocnice se rozkládá na osmi hektarech a je na něm postaveno 27 staveb, z toho 4 jsou ceněnou kulturní památkou. Je účelově přizpůsoben poskytování zdravotních služeb a provozu zdravotnického zařízení. Je zde i víceúčelové sportoviště, zastřešený bazén a satelitní sportovní zázemí, relaxační a odpočinkové zóny.

Areál Dětské psychiatrické nemocnice představuje z urbanistického i architektonického hlediska hodnotný fenomén dokládající dlouhý vývoj půdorysné a hmotové skladby místa. Patrně od počátků osídlení lokality tvořila spojnice tohoto sídla s někdejší tvrzí páteř komunikačního systému. Toto řešení bylo převzato, zvýrazněno a doplněno kompozicí barokního areálu jezuitské rezidence. Ještě nová výstavba v 19. století s hlavní komunikační osou koresponduje. Rozvolnění této koncepce přinesla až postupná rozsáhlá expanze zástavby severním a západním směrem ve 20. století. Ta přinesla četné nové kvality, areál však byl rozvíjen spíše směrem k soběstačnosti a větší uzavřenosti.

Fotogalerie

Podstatnou část areálu tvoří park, který je kulturní památkou. V rozlehlém parku nemocnice o ploše přibližně 4,5 ha se nachází 524 stromů. Park je osázen jak domácími parkovými stromy, tak i cizími druhy. Jsou zde i zajímavé dřeviny co do druhů či stáří, odhadovaného u nejstarších kolem 130 let. Po parku je značena naučná stezka s popisky vzácnějších stromů. Areál parku je zázemím pro sportovní programy, volnočasové aktivity a nabízí i relaxační zóny.
Park je přístupný veřejnosti každý den od 7:00 - 20:00 hodin.

Rekonstrukce parku v letech 2014-2015

Brána Markéta další kulturní památka

Součástí bývalého klášterního komplexu je klášterní barokní brána zvaná „Markéta“ podle fresky vyobrazené v jejím štítě - sv. Markéta hází srp do žita. Brána Markéta je situována severozápadně a s bývalou vjezdovou barokní bránou u kostela sv. Františka Xaverského na jihovýchodě tvoří páteř komunikačního schématu areálu.

sv. Markéta, pověst

Jezuitská kolej, budova A, jako nejstarší kulturní památka

Pavilon "A" je nejstarší budovou nemocnice. Ta byla vybudována jezuity jako klášter z bývalé kamenné tvrze v letech 1717-1727. Refektář kláštera je zdoben vzácnými stropními freskami.
Ke klášterní rezidenci byl přistaven v roce 1735 Dienzehoferovský kostel, zasvěcený sv. Františku Xaverskému. Kostel má bohaté a vzácné vybavení, freskové malby a varhany z roku 1736. Po zrušení Řádu jezuitů připadl bývalý jezuitský majetek v Opařanech a Bernarticích roku 1773 studijnímu fondu. Podrobnosti o klášteru je možné nalézt také na portálu Památkového ústavu.

Ve veřejné dražbě byl pak jezuitský majetek 28. března 1825 zakoupen rodem Paarů a byl spojen s Bechyní. V bývalém klášteře byly umístěny vrchnostenské úřady a byty úředníků. O klášteře se začalo mluvit jako o zámku.
V roce 1854 byl zámek nabízen zemskému výboru, ale až v roce 1887 byl pronajat zemským výborem a později, v roce 1889, koupen za účelem zřízení lůžkové péče pro psychiatrické dospělé pacienty.
V současnosti slouží budova k léčbě dětských pacientů.

Refektář v budově A (jídelna a obřadní místnost bývalého kláštera) je využíván jako společenská a konferenční místnost.

Refektář (latinsky refectorium, pocházející z reficere, tzn. "obnovit") je společná jídelna mnichů v křesťanských klášterech nebo řeholních domech. Některé kláštery, budované především v časech baroka, měly refektář letní a zimní. Refektář nesloužil k pouhému občerstvení mnichů, ale k sérií obřadů, které jídlo provázely, tedy k modlitbám, požehnání a meditaci. Vzhledem ke shromáždění společenstva se zde řešily také některé provozní záležitosti.
Kapacita refektáře je v současné době 110 míst.
Strop refektáře je zdoben freskovými malbami a bohatými štuky.
Ze zdroje POPIS OKRESU BECHYŃSKÉHO Z ROKU 1928
"Nádherné dvéře z refektáře vymínil si kníže Paar a jsou nyní umístěny v bechyňském zámku v jídelně. Šteláře z bývalého refektáře dány do kostela v Bernarticích a Dobronicích, kde jich upotřebeno za postranní oltáře."

Fotogalerie
Kartuše

Hodiny z roku 1895 na budově A

Několik let byly hodiny v průčelí budovy A nefunkční. K rozhodnutí opravit tento skvost došlo k 90. narozeninám nemocnice v roce 2014, kdy bylo rozhodnuto o jejich zrestaurování. V roce 2014 a 2015 prošly hodiny generální opravou.

Další informace

Vodárenská věž, kulturní památka se 154 schody

Byla postavena v roce 1901 při rozšiřování lůžkové kapacity. Je vysoká 26,3 m a do současnosti slouží jako zásobárna vody. Na věž vede celkem 154 schodů.
Rekonstrukce věže probíhala v letech 1997-1999, samotné nádrže byly opraveny 1997 (vyčištění a nový vnitřní i venkovní nátěr). Objem nádrží je 85 m³ jedné a 95 m³ druhé nádrže.

Unikátní baroko: Kostel sv. Františka Xaverského v Opařanech

Současný kostel se nalézá na jižním konci obce, na křižovatce silnic Stádlec, Bechyně. Majitelem je církev římskokatolická. Stavba byla realizována v letech 1732-1735 na místě bývalého kostelíku z poloviny 17. století.
Základní kámen tohoto původního kostela, věnovaného rovněž sv. Františku Xaverskému, byl položen 17. dubna 1657 na místě bývalé velice sešlé tvrze v horních Opařanech, tedy zřejmě v místě dnešního kostela. Dne 29. dubna 1659 byla nad vstupem kostela zazděna reliéfní kamenná deska s nápisem DIVO FRANCISKO XAVERIO SACRUM. O patronaci nad kostelem byla od jeho vysvěcení požádána Jezuitská kolej jindřichohradecká, která zajišťovala v kostele bohoslužby. Od té byly pozemky s tvrzí odkoupeny pražskými Jezuity v roce 1679.
Zřejmě jeho úprava neodpovídala velkorysé výstavbě koleje či rezidence, zahájené stavebně v roce 1717, a tak dochází v roce 1732 k úplné demolici stávajícího kostela a v letech 1732-1735 k výstavbě kostela nového. Autorem návrhu nového kostela byl Kilián Ignác Dientzenhofer, jeden z nejslavnějších barokních architektů své doby. Dientzenhofer řeší stavbu jako podélnou na půdorysu, složeném ze dvou napříč položených oválů, k nimž byla přičleněna oválně pojatá předsíň a v závěru obdélné presbyterium s konvexními vnitřními stěnami. Tato dispozice připomíná stavby Kiliána Ignáce Dientzenhofera vzniklé po roce 1700. Zvláště názorově shodná je jezuitská stavba kostela sv. Klimenta v Praze.
Kostel je uvnitř vysoký 16 m, dlouhý 30 m a široký 10 m.
Malířská výzdoba kostela byla připisována původně Josefu Kramolínovi (1730-1802), ale ukázalo se, že by mu v době vysvěcení kostela bylo 5 let. Iluzivní malba v hlavním oltáři je s největší pravděpodobností dílem jezuity slezského původu P. Jana Kubena. Malby na klenbách provedl František Antonín Müller (1693-1753). Součástí hlavního oltáře je i obraz Černé madony. Interiér kostela představuje námětově bohatý, z velké části dosud intaktně dochovaný obrazový komplex. Nástropní malby a hlavní oltář oslavují titulárního světce. Originálním rozvinutím témat vztahujících se k sv. Františkovi Xaverskému je vnitřní výzdoba opařanského kostela alespoň v českém prostředí unikátní.
Korpus varhan hojně zlacený s řezbářskými ozdobami hrajících andělů postavil v roce 1730 Václav Pantočka, varhanář z Moravských Dačic. V roce 1760, tedy po dokončení interiéru, je zakoupen klaviaturní stolek od Vojtěcha Beera, varhanáře z Prahy.
Výstavba věže kostela byla dokončena až dodatečně kolem roku 1748.
Kostel byl opakovaně opravován.
Majitelem objektu je církev římskokatolická. Objekt je spojen s bývalou jezuitskou rezidencí – dnes Dětskou psychiatrickou nemocnicí – majitelem objektu je Ministerstvo zdravotnictví ČR.

Zdroj :  www.oparany.cz, www.kostelycz.cz, PAMÁTKY JIŽNÍCH ČECH 2 2009, listopad  2016

EHD (www.ehd.cz)

Nemocnice se přihlásila k EHD - Dny evropského dědictví (European Heritage Days) již v roce 2004.
Dny evropského dědictví (European Heritage Days, dále EHD) každoročně
v měsíci září otevírají nejširší veřejnosti brány nejzajímavějších památek, budov, objektů a prostor, včetně těch, které jsou jinak zčásti nebo zcela nepřístupné.
Jejich cílem je hledání cest ke kořenům naší, evropské i světové civilizace. Proto jsou v rámci EHD pořádány nejrůznější doprovodné akce - přednášky, koncerty, městské slavnosti, ale i soutěže a další kulturní programy. Proto jednotlivé země nebo i města vyhlašují svá národní témata, jejichž prostřednictvím obracejí pozornost organizátorů i návštěvníků na různorodé fenomény přírodního a kulturního dědictví.
Hledání identity jedince žijícího v 21. století, ve stále více se globalizujícím světě - to je to, čemu EHD přispívají, a proto se těší stále vzrůstající oblibě a většímu zájmu.

Zdroj: http://www.shscms.cz/ehd/cz/