Dětská psychiatrická nemocnice Opařany

Druhou letošní socioterapeutickou aktivitou pro naše pacienty byl výlet do Tábora. Tam jsme se vydali s vybranou skupinou pacientů ze st. A6 a A7. Nejprve svačinka na Žižkově náměstí, návštěva Informačního centra , zde vyfotografování u rytíře a potom už byl čas jít do Muzea. Každý prošel přes turniket se svým čipem, na který potom nakupoval. Zvolili jsme nejprve prohlídku 1.patra, kde jsme mohli obdivovat z marcipánu táborské náměstí se svými zdobenými štíty domů, uličkami, podloubími. Tady jsme hledali cestu, kterou jsme do Muzea přišli. Probíhá zde zároveň na obrazovce filmová projekce o výrobě čokolády. Ale na to naši malí návštěvníci neměli trpělivost. Prohlédli si marcipánové pohádkové postavičky. A potom už do Tvořivé dílny. Zde si pacienti vyzvedli na čip marcipánovou hmotu a s chutí do práce . Někdo sám, dle vlastní fantazie, jiní potřebovali pomoc. Po necelé hodině z dílny odcházíme, abychom uvolnili místo dalším zájemcům. V přízemí nás upoutaly Barbíny v marcipánových šatech, interiéry z marcipánu s pohádkovými postavičkami. Upozorňovali jsme na spotřebu marcipánu a čas věnovaný jejich zhotovení. Někteří pacienti to dokázali i ohodnotit. Všechny zaujal nainstalovaný funkční model s lodí, vláčkem a náklaďákem. Tady poznali rostlinu - kakaový bob a to, jak vypadá plod bobu, z něhož znají čokoládu. Ve sklepních prostorách jsme zabloudili do pohádkového lesa. Údiv nad oddychující ježibabou za pecí, plápolající oheň v kamnech, jakoby právě uvařila pro přihlížející Mařenku a Jeníčka. Pozdrželi jsme se v pohádkové jeskyni, kde Permoníci v čokoládovém dole rubali čokoládu. Bílá paní nás nechala projít až do pekelného doupěte. Pohled na čerta houpajícího se v křesle, hučení vytápěného kotle a ozvučeného celého podzemí v někom vyvolávaly nejistotu. Přesto se vraceli zpět k nahlédnutí a prozkoumání pekelnému dění. Sladkou tečkou za návštěvou Muzea bylo pohoštění horkou čokoládou dle vlastního výběru. Za to, že si mohou pacienti užívat výletů a s nimi spojených požitků patří poděkování Řádu sv. Lazara Jeruzalémského. Kdo jste muzeum nenavštívil, neváhejte.Stojí to za to.
foto